Vítejte v kraji pradávných solných stezek a památných měst. Vítejte v kraji hlubokých lesů a majestátních hor. Pojďte na výlet do míst, která Vás rozhodně nezklamou. Okres Prachatice se rozprostírá na území Šumavy a Pošumaví. Čekají Vás tu známé šumavské pláně – náhorní roviny ve výšce
Dále k jihu, při hranicích Čech, Německa a Rakouska, se zvedá Trojmezenská hornatina. Dominantní horou této části Šumavy je Plechý (
Nalezneme zde i prameny naší nejproslulejší řeky Vltavy a také jedno ze šumavských jezer – jezero Plešné. Technickou památkou kraje je známý Schwarzenberský plavební kanál.
Prachaticko ale není jen příroda, ale také významné kulturní památky. Nejvíce jich čeká v renesančních Prachaticích, městě na proslulé Zlaté stezce. Mnoho historických památek nalezneme i v druhém největším městě na okrese – ve Vimperku .
Malé městečko Husinec nám připomene proslulého reformátora Jana Husa , v Lenoře si zavzpomínáme na české sklářství, ve Volarech si prohlédneme typické alpské domy a ve Vlachově Březí se seznámíme se selským barokem a umem stavitele Jakuba Bursy.
Klatovsko se rozprostírá na území západní a střední části Šumavy, zabírá její nejrozmanitější část. Jak již bylo naznačeno v úvodu, nečekají tu na Vás jen vysoké hory – Poledník (
Kašperk , Švihov a Klenovou, ale i na řadu památkově chráněných měst – Klatovy , Kašperské Hory , Sušice , Horažďovice . V zapadlých vískách Vás překvapí cenné románské, gotické a barokní kostely. Naleznete tu řadu příkladů šumavské lidové architektury, ale i nemálo technických památek.
Krumlovsko je nejjižnějším cípem Šumavy, zčásti do tohoto okresu zasahují i sousední Novohradské Hory. Nejvyšší horou této oblasti, součástí tzv. Svatotomášského pohoří, je
Krajina je bohatá také na stavební památky. Převážnou část oblasti ovládali v minulých staletích mocní páni erbu růže Rožmberkové a dodnes zde jejich přítomnost čiší snad z každého kamene.
Historické město Krumlov je dnes zapsáno na seznamu světového kulturního dědictví Unesco. Není však jediným klenotem v kraji. Nalezneme zde i proslulý Vyšebrodský klášter, malebné poutní místo Kájov , hrady Rožmberk nad Vltavou a Vítkův Kámen . Připomínkou královské moci a jejího sporu s mocnými Vítkovci je klášter Zlatá Koruna , založený Přemyslem Otakarem II.
To vše dohromady tvoří neopakovatelné kouzlo oblasti. Zdejší kraj Vás jistě chytne za srdce a budete se sem s láskou vracet i v budoucnu.
Českobudějovicko, nejjižnější oblast České republiky, leží mezi Šumavou a Českomoravskou vysočinou. Vyplňuje ji především Budějovická pánev s krajským městem České Budějovice a Třeboňská pánev s lázeňským městem Třeboň a na jihu je oddělena od Rakouské republiky Novohradskými horami s poněkud asymetrickými Novými Hrady. Kromě zatím opomíjených, ale proto klidných Novohradských hor najdeme v těsném sousedství ještě Slepičí hory a okraj Blanského lesa.
Upozorníme Vás však i na menší samostatné vrcholy a kopce, které nám převážně v rovinaté části obou pánví umožňují rozhled po kraji. Nejznámější a nejnavštěvovanější památkou v oblasti je nepochybně zámek Hluboká, následovaná zámkem Třeboň , Starým Hradem v Nových Hradech a Ohradou. Nedaleko Nových Hradů je také národní přírodní památka Terčino údolí , zatímco druhý vybraný hlavní přírodní cíl Židova strouha leží na opačném, severním okraji oblasti. V oblasti leží také památky na nejstarší evropskou železniční dráhu Koněspřežní železnici České Budějovice-Linz-Gmund . Oblast je proslulá svéráznou vesnickou architekturou, jejímž dominantním projevem je obec Holašovice pod Blanským lesem, která je památkovou rezervací lidové architektury zapsanou v seznamu UNESCO. Známým architektonickým komplexem, který je však zároveň komplexem národopisným i krajinným jsou Blata . Tvoří je jednak seskupení vesnic kolem donedávna těženého ložiska (viz heslo: Blata ), ale i vzdálenější blatské vesnice na Vodňansku (viz hesla: Plástovice , Vlhlavy, Zbudov ). Svérázným architektonickým cílem je jedna ze tří evropských opevněných vesnic Žumberk . Potud jsme se zmínili o hlavních cílech v oblasti, kterým by měl dát nový návštěvník Českobudějovicka přednost.
Kromě toho jsme do rejstříku zařadili mnoho cílů, které je rovněž žádoucí si prohlédnout (učinit z nich cíl výletu nebo je přiřadit k některému hlavnímu cíli) a také cílů, kde je dobré se zastavit, pokud nás k nim naše putování zavede. Co především zahrnují?
Celé Jižní Čechy a Českobudějovicko zvlášť je proslulé rybníkářstvím. Jestliže kdosi spočítal, že v Jihočeském kraji je přes 7 tisíc rybníků, podstatná část jich leží ve sledované oblasti. Můžeme začít největším českým rybníkem Rožmberkem , pokračovat druhým Bezdrevem , třetím Horusickým rybníkem, čtvrtým rybníkem Dvořiště a uvést ještě bez nároku na pořadí Dehtář , Holnou, Mrhal , Nadějskou rybniční soustavu, Staňkovský rybník , Svět , Vítek , Vrbenské rybníky a Žárský rybník . Musíme také připomenout stavby, které s rybniční soustavou souvisejí: především Starou řeku a Zlatou stoku. Jižní Čechy jsou proslulé rovněž velkým množstvím tvrzí z období drobné šlechty, z nichž většina byla v pozdější koncentraci panství zrušena nebo přestavěna a začleněna do hospodářských objektů. Výjimkou je doporučovaný Cuknštejn a méně významné tvrze v Římově , Ostrolovském Újezdě a Štěkřích. V oblasti jsou zříceniny hradů (Karlův Hrádek , Maškovec a Velešín ) a další zámky Chlum u Třeboně , nedávno zpřístupněný zámek Stráž nad Nežárkou , který patříval E. Destinové (viz též: Pomník E. Destinové ), Dříteň , Jemčina , Koloděje , Komařice , Nový zámek v Nových Hradech, Olešnice a Týn nad Vltavou . Jako všude v Čechách najdeme i v naší oblasti řadu sakrálních staveb, z nichž upozorňujeme na klášter servitů v Nových Hradech, klášter v Třeboni, chrám v Dobré Vodě v Novohradských horách a klášter v Borovanech. Najdeme tu rovněž dvě hrobky rodů, které oblast významně poznamenaly: Schwarzenberskou hrobku u Třeboně a hrobku Buquoyů v Nových hradech; z dalších pohřebišť zmiňujeme ještě unikátní hřbitov v Albrechticích nad Vltavou.